Autor: Vladimír Kroupa Potkal jsem anděla… Potkal jsem anděla na cestě domů měl dlouhé vlasy mnohem delší nohy slibující úsměv a krásné oči k tomu. Snad křídla schovával za hebkým čelem krásně se usmíval nad mými rozpaky jist si svým tělem. Když autobus zastavil a ona se zvedla křídla svá roztáhla v mé srdce bodla. „…škoda, ty ďáble že zrovna spěchám mít chvíli času, sebe ti nechám…“
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)