Klasa znamenala zklamání

V rámci vánočních trhů v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti se od 8. do 10. 12. 2006 konala prodejní výstava potravin ze značkou Klasa. Výrobci na ní měli za úkol představit formou ochutnávek své výrobky poctěné touto značkou kvality a prodávat je za výhodné ceny, já potom zúčastnit se losování o ceny a nasbírat 10 výrobků, za jejichž obaly následně pro rodinu získám nůž a prkénko.A jak to dopadlo?

Musím pochválit drtivou většinu výrobců, že se své výrobky snažili poctivě představit návštěvníkům a že je také prodávali za snížené ceny, až na několik výjimek, kde u stánku nikdo nebyl (např. Stock Plzeň, tj. fernet, rum atd.) anebo výrobci své výrobky neprodávali a odkazovali na supermarkety (mlékárny Sedlčany, tj. sýry Hermelín, Vltavín atd.).

Své dva úkoly jsem však splnit nedokázala. V pátek, kdy jsem výstavu navštívila, se vůbec žádné losování každou hodinu nekonalo, hostesky mě v této věci odkázaly až na sobotu a neděli. A i když jsem na výstavě zakoupila dostatek zboží od výrobců poctěných značkou Klasa, až doma při pečlivějším průzkumu jsme zjistili, že na obalech jejich výrobků se toto označení vyskytuje jen velmi zřídka (jogurt s. r o . Agrola, bonboniera Laguna s. r. o. Carla, sypké ochucovadlo Zounarka s. r. o. Gold Spice). I bez tohoto označení však chci zejména pochválit nadýchané chlazené pizzy s. r. o. Svoboda – výroba domácích knedlíků, které vysoko ční nad běžně prodávanými placatými mraženými zrůdami téhož jména. Jenom nevím, jestli se z té daleké Moravy dostanou do Čech ještě kdy jindy než na tuto výstavu. Vynikající byly i sýry s. r. o. Miltra, kuřecí tlačenka a šunka a la kreveta z Xaverova a vlastně všechny představované výrobky.

Jenom jsem nepochopila, k čemu jim ta značka Klasa vlastně je. Kromě velkých a notorických známých výrobců (Stock, Jelínek) jejichž výrobky lze zakoupit „na každém rohu“ se zde představila řada spíše regionálních výrobců, jejichž produkty zřejmě nemají šanci se i přes svou kvalitu probojovat třeba do supermarketových řetězců. A i když třeba pizza z Moravy byla bezvadná, koupit si ji tam rozhodne nepojedu.

Otázkou dále zůstává, proč tito výrobci poctění značkou Klasa tuto poctu neprezentují na svých obalech, byť třeba provizorně alespoň formou samolepky? Bez ohledu na to, že takto těch 10 obalů do soutěže prostě nenasbírám, to pro mě znamená zklamání i jako pro daňového poplatníka. Prostředky ze státního rozpočtu, které správce značky Klasa, Státní zemědělský intervenční fond, investoval již od roku 2003 do její propagace, a to včetně hostesek na Václavském náměstí, TV reklamy a billboardů, se mi takto jeví jako vyhozené do vzduchu stejně jako prostředky platy všech těch státních úředníků, kteří se o ní starají. K čemu to je, když řada výrobců udělenou značšku kvality stejně nepoužívá?

A i kdyby ji používali úplně všichni, tj. celkem 196 výrbců na 1295 výrobcích, kolik lidí přiměje k rozhodnutí koupit právě tento výrobek a ne jiný? Většina obyvatelstva nakupuje potraviny podle ceny, tedy ty co možná nejlevnější, protože na ostatních nutných výdajích domácnosti, jako je nájemné, elektřina, plyn, vodné, stočné, ušetřit nelze, tam je jen jedna cena a jeden výrobce. Určitý význam snad může značka Klasa mít pro podporu exportu. Jenže venku se třeba plzeňské pivo či pražská šunka prosadily už dávno, a bez ní.