V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý. Mnoho lidových pranostik se dochovalo dodnes a stojí za zamyšlení

Věřit, či nevěřit lidovým pranostikám? Většina lidí se jim jen shovívavě usmívá. Naši předci neměli nic podobného jako je Hydrometeorologický ústav se všemi přístroji, které dokážou předpovědět počasí, ani neměli televizi nebo rozhlas, aby se každý večer dozvěděli ze zpráv, zda je zítra čeká slunce, déšť nebo silný vítr.

foto / Renáta Řeháková

Byli odkázáni sami na sebe, na pozorování přírody, na předávání informací z generace na generaci. Ne zcela bezúčelně se těmto informacím říká lidová moudrost. Tyto rady byly našimi předky po staletí vyzkoušené a fungovaly…

Teplé oblečení, vyhřáté byty a domy, dostatečný přísun vitaminů a spánku, to všechno je v zimě nejen příjemné, ale v podstatě i nezbytné pro přežití této chladné části roku bez nemoci. Tohle už ale věděly generace před námi. Zatímco my máme k dispozici média, která na nás „chrlí“ jednu radu za druhou, lidé si dříve pomáhali různými pranostikami. Měli je na celý rok, nejinak tomu bylo i v zimě. Mnoho z nich se dochovalo dodnes. A stojí za zamyšlení:

V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý

Teplý říjen – studený listopad. Teplý říjen – studený únor.

Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.

Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.

Říjen když blýská, zima plíská. V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů.

Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.

Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.

Studený říjen – zelený leden.

Mrazy v říjnu – hezky v lednu, krásný říjen – studený leden.

Sněží-li brzy v říjnu, bude měkká zima.

Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikradne.

listopad

1.11.

Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
Když na Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo; když déšť tu je, třeba za pecu vlézt.
Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.

Dušičky

Když na dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.

4.11.

Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, když mokrá, velkou zimu znamená.

8.11.

Jaké počasí je na svatého Bohumíra, takové i březen mívá.

11.11. sv.Martin

O Martině po ledu - o Vánocích po blátě.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Je-li zamračeno na svatého Martina, bude zima levná; je-li jasno, bude zima tuhá.
Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
O Martině po ledu - o Vánocích po blátě.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.

25.11.

Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.

30.11.

Na svatého Ondřeje ještě se zem ohřeje.

Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.

prosinec

Po svaté Baruši střez nosu i uší! (4. 12.)

Na svatou Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše. (6. 12.)

O svaté Albíně schovej se do síně. (16. 12.)

O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru. (16. 12.)

leden

Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zmrzlinou odmění (celolednová pranostika).

O svatém Fabiánu – bez topení ani ránu. (20. 1.)

Na Tři krále – zle je stále. (6. 1.)

únor

Na Hromnice (2. 2.) vezmi dvě kabanice (mužské haleny z černého sukna).

O svaté Scholastice navleč si rukavice. (10. 2.)

napsala Renáta Řeháková

zdroj: edice OKO: České zvyky a obyčeje