Chůvy jdou v Česku na dračku, staňte se jí i vy

Zájem o jejich služby je obrovský. Ty dobré jsou plně vytížené a nové klienty musejí odmítat. O kom je řeč? O chůvách. Babyboom z posledních let zvedl poptávku po jejich službách do závratných výšin. Jenže starat se o malé dítě celý den, na to musíte mít povahu a tuto práci milovat. Brát ji jako poslání.

Přesně tak tuto profesi vidí mnohé ženy a nedají na drobotinu, která se kolem nich batolí dopustit. Mnohdy právě zkušenost s vlastním rodičovstvím přiměla matky uvažovat o jiné profesní dráze, než byla jejich původní. Vidět vyrůstat dítě, učit jej a být u jeho prvních kroků či slov a rozvíjet jeho osobnost a dovednosti, v tom spatřují smysl své existence.

„Ženy, které k nám přicházejí s tím, že se chtějí stát pečující osobou, aby se mohly odborně starat o děti do věku tří let, jak to vyžaduje zákon, jsou buď kolem třicítky, nebo pak padesátnice,“ říká Karolina Nedělová, zakladatelka neziskové organizace Prostor pro rodinu, jež pomáhá zájemkyním získat potřebnou kvalifikaci pro jejich vysněnou práci. „První skupinu ovlivnilo mateřství a druhou tvoří zralé dámy, které mají vztah k dětem a těší se na vnoučata, ale ty jsou ještě v nedohlednu. Pociťují deprivaci ze svého současného zaměstnání a nevidí v něm dále smysl. Potřebují změnu, proto hledají něco, co je naplní. Zvolí tedy práci s dětmi a stanou se chůvami,“ dodává odbornice.

Budoucnost a uplatnění pak mají zajištěné, jelikož zájem je enormní a na trhu práce jich je nedostatek. Ovšem nemyslete si, že chůva a slečna na hlídání je to samé. Dívky, které mají zkušenosti s prací jako au pair, často nemají odborné vědomosti. Proto i pro ně je výhodné projít školením, které je připraví na všechny možné situace, které jim jejich svěřenci mohou připravit. Rodiče pak ocení fakt, že v případě využití kvalifikované chůvy si tento výdaj mohou odečíst z daní.

Pokud přemýšlíte, zda byste byla dobrá chůva, pak vězte, že je to i o předpokladech. „Žena, která se pro tuto profesi rozhodne, musí mít velké srdce a notnou dávku trpělivosti,“ vyjmenovává klíčové vlastnosti Karolina Nedělová a dodává: „Je potřeba, aby si dokázala lehnout k dítěti na zem a hrát si s ním. Nejde o žádné přeříkávání odborných pedagogických pouček, ale jejich využití v praxi a způsobem, který dítě přijme.“

Je-li to něco, co je vám blízké, pak stačí už jen udělat jedno rozhodnutí a první krok. Tím je absolvovat odborný kurz. Po praxi můžete složit profesní zkoušku a nová kariéra je před vámi.

Uplatnění jistě najdete, nemusíte se bát, že by o vás nebyl zájem. Hlídat můžete drobotinu přímo v její rodině, případně u sebe doma, nebo zamíříte do dětských skupin, jeslí či koutků. Zájem o vás jistě bude také v mateřských školkách. V nich po celé České republice každým rokem přibývá dvouletých capartů a učitelky mnohdy nemají kvůli celkovému počtu dětí ve třídě čas se jim individuálně věnovat.

A jaká je za práci chůvy odměna? Pocit, že děláte něco smysluplného, plat a vidina jistoty uplatnění v profesi i v budoucnosti také není k zahození. Ale pro mnohé je tou nejcennější dětský smích a sledování, co vše se děti díky vám naučily.

Zdroj: Prostor pro rodinu