Zámek Bytča, nacházející se na severu Slovenska, má bohatou a fascinující historii sahající až do středověku. Původní strážní hrad byl postaven ve 13. století a měl chránit obchodní stezky vedoucí přes Váh. V průběhu staletí byl hrad přestavován a rozšiřován, zejména během 16. století, kdy se z něj stal reprezentativní renesanční zámek Františka Thurza.
Bytča se proslavila dvěma významnými historickými osobnostmi. První z nich je Alžběta Báthoryová, známá jako,,Čachtická paní“. V roce 1611 zde probíhaly soudní procesy s jejími pomocníky, obviněnými ze spoluúčasti na mučení a vraždách mladých dívek. Tento případ dodnes přitahuje pozornost historiků i veřejnosti. Druhou osobností je legendární slovenský zbojník Juraj Jánošík, který podle některých pramenů krátce sloužil na tomto hradě jako voják ve službách pánů z Bytče.
K zámku se také váže zajímavá legenda o drakovi. Kdysi dávno se prý na Bytči konala velká slavnost, na kterou dorazilo velké množství hostů. Když byla zábava v plném proudu, bleskurychle se roznesla prapodivná zvěst. Jeden z cizích panošů chtěl napojit koně, avšak když načerpal vodu ze studně, objevila se voda zabarvená krví. Když lidé nahlédli do studně, naskytl se jim děsivý pohled. Hluboko dole viděli hlavu malého draka...
Pán tohoto sídla se rozhodl draka polapit, ale ten mu vždy uprchl do Váhu. Drak mezitím rostl a rostl… Když bylo drakovi již sedm let, přišel do Bytče jakýsi neznámý kouzelník, který se nabídl, že draka vyžene. Pán na Bytči se však nakonec rozhodl draka si ponechat, protože časem zjistil, že se může pochlubit něčím, co jinde nemají. A tak drak stále rostl v bytčianské studni, až se do ní už ani nemohl vejít. Jeho tělo a dlouhý ocas se táhly dolů Váhem údajně snad až k Dunaji. Jako mladý se živil husami, rybami a vším, co mu lidé přinášeli, ale jak vyrostl, přestávalo to stačit - a drak začínal trpět hladem. Tehdy se rozzuřil, příšerně řval a smýkal sebou, až se Váh vylil z břehů a voda zatopila celé široké okolí. Tehdy bylo panstvem údajně rozhodnuto useknout příšeře ocas. Obludu však od té chvíle již nikdo nikdy nespatřil, a tak když prý dojde v okolí k povodním, může za to právě tento rozzlobený, věčně hladový veliký drak, ukrytý kdesi v hlubinách...
Studnu s dračí hlavou zde ostatně můžete vidět i dnes. Umělecký kovář Marek Pružina totiž do studně umístil model draka. Jeho dílo má hmotnost 170 kilogramů. Skládá se z ocelové kostry, kterou autor oplášťoval kovaným plechem. Skleněné oči s oranžovým odstínem ručně vyfoukl sklářský mistr Peter Dolinaj z Valašské Bělé. Drak vyvolává různé pocity ve dne a jinak vypadá v noci. Za světla mohou návštěvníci parku obdivovat jemnou kovářskou výzdobu pláště. V noci zase ožívá v barevném světle. „Je napojen na veřejné osvětlení. Když se rozsvítí lampy, rozsvítí se i drak. Zevnitř je osvětlen barevnými LED světly,“ upozorňuje autor nápadu, aby studna byla vizuálně atraktivní k nahlédnutí i ve večerních hodinách.
napsal Petr Matura
zdroje: Pověsti slovenských hradů a zánků, myzilina.sme.sk, bytca.sk, cs.wikipedia.org
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)