Klíšťová encefalitida vám může vzít měsíce i roky života Do zaměstnání dlouho nepůjdete

Klíšťová encefalitida je zánětlivé virové onemocnění mozku. Hned po lymské borelióze to je druhá nejčastější nemoc, kterou klíšťata přenáší. Ačkoliv je možné ji prodělat téměř bez povšimnutí, každoročně se s klíšťovou encefalitidou hospitalizuje kolem 700 lidí. Pokud se nejedná o těžké případy, stráví podle lékařů pacienti i přesto jeden až dva týdny v nemocnici. Následně několik týdnů doma na rekonvalescenci, často bez možnosti věnovat se svému zaměstnání a přinášet do domácnosti finanční příjem.

Klíšťová encefalitida se v první fázi projevuje jako chřipka. Vysokou teplotou, únavou, celkovou slabostí, bolestí hlavy nebo světloplachostí. Projevy zpravidla do týdne ustoupí. V tomto klidném období se virus v těle množí. Pokud se imunitnímu systému podaří virus zastavit, stane se z encefalitidy pouhá týdenní viróza. V opačném případě se projeví druhá fáze intenzivními bolestmi hlavy, horečkami, dezorientací, závratěmi, extrémní únavou i zvracením. Právě tyto symptomy přimějí dotyčné navštívit lékaře nebo přímo nemocnici.

foto / Depositphotos

Pacienti s lehčí formou klíšťové encefalitidy jsou v nemocnici i dva týdny

Zatímco prevence klíšťové encefalitidy je jednoduchá – v podobě očkování a přeočkování, lék nebo jakákoliv specifická léčba na onemocnění neexistuje.  V nemocnici podávají lékaři jen léky na utlumení bolestí hlavy, proti závratím, na snížení otoku mozku a jiné, nikoliv proti samotnému viru. „U lehkých a středně těžkých průběhů klíšťové encefalitidy bývá hospitalizace jeden až dva týdny. Jsou-li větší komplikace, tak se hospitalizace přiměřeně tomu prodlužuje,“ říká MUDr. Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení nemocnice České Budějovice a doplňuje, že podle dlouhodobých statistik se to nejvíce týká lidí ve středním věku a často mužů. „Patrně ve spojitosti s životním stylem a způsobem pohybu v přírodě.“

Pracovní neschopnost na další týdny je zásah do příjmu domácnosti

Konec hospitalizace po klíšťové encefalitidě nastane, jakmile už není potřeba lékařská péče. To ale neznamená, že dotyčný může i hned nastoupit do práce. Pracovní neschopnost trvá ještě další čtrnáct dní až několik týdnů, a to i u pacientů, kteří neprodělali žádné ochrnutí končetin. Hlavním důvodem je to, že při rekonvalescenci by lidé neměli sledovat obrazovku nebo displej telefonu, doporučuje se omezit čtení, nevystavovat se slunci, vyhýbat se hluku, nesportovat a minimalizovat fyzickou zátěž. „Při rekonvalescenci je encefalitida dobře čitelná. Pokud něco pacienti přeženou, většinou okamžitě, nejpozději druhý den, to na sobě poznají – zhorší se jejich potíže, slabost, zhorší se bolesti hlavy, nesoustředěnost atd.,“ vysvětluje MUDr. Aleš Chrdle.

Nástup do zaměstnání bývá většinou pozvolný. Lidé pracující v kancelářích, kteří většinu dne tráví za monitorem a čtením různých dokumentů, se kvůli prodělané klíšťové encefalitidě mnohdy nemohou plně věnovat svému stávajícímu zaměstnání. Manuálně pracující lidé, jako jsou řemeslníci nebo i třeba prodavačky, jsou na tom velmi podobně. Dočasný přechod na částečný úvazek nebo změna povolání nejsou výjimečné. Pro řadu lidí je to obrovský zásah do finančního příjmu, který výrazně ovlivňuje chod celé domácnosti.

Typická je obrna horních končetin

Podstatně horší následky má klíšťová encefalitida pro lidi, kteří měli těžký průběh a na nějaký čas skončili s ochrnutím. Obvykle se vážné následky týkají lidí ve středním a vyšším věku, ale závisí to i na předchozí aktivitě pacienta. Pokud např. běží inkubační doba a pacient posiluje, běhá nebo těžce pracuje, může mít i mladší člověk těžké končetinové obrny. „Typická pro klíšťovku je obrna jedné nebo obou horních končetin, ale může být také obrna všech končetin nebo dýchacích svalů. Dobu hospitalizace takových pacientů nelze říct, je to několik týdnů až roky. Obvykle poté odcházejí z nemocnice do rehabilitačních zařízení,“ říká ze své praxe MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí, Nemocnice Na Bulovce.

Jak dlouho trvají rehabilitace, je zcela individuální. Několik týdnů až měsíců, u někoho doživotně, což je opět další zásah do rodinného rozpočtu. Zejména u lidí, kteří jsou ve věku, kdy pořád pracují, mají už vnoučata a zároveň se ještě starají o vlastní rodiče. Rehabilitace je sice nezbytná, je třeba ale počítat s tím, že se poškozené nervy nikdy nevrátí zcela do původního stavu. „Bohužel to nejde u svalů dýchacích – především bránice – pokud je její inervace poškozena, skončí obvykle pacienti na umělé plicní ventilace dlouhodobě a jsou hospitalizováni na jednotkách chronické intenzivní péče,“ uzavírá MUDr. Jana Pazderková z Infekčního lékařství Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Proti klíšťové encefalitidě existuje očkování, které je hrazené lidem od 50 let ze zdravotního pojištění. Ostatním přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů. Očkovat se můžete u praktického lékaře celoročně.