Filmová recenze: Most do země Terabithia

Naučná stezka z reality do fantazie a zpět

Země: USA

Rok výroby: 2007

Žánr: Rodinný/fantasy/dobrodružný

Hrají: Josh Hutcherson, Anna Sophia Robb, Zooey Deschanel, Robert Patrick

Režie: Gabor Csupa

Nový rodinný snímek, produkovaný společností Walt Disney, je propagován jako dobrodružná fantasy. Tuto informaci je po konfrontaci se snímkem samotným třeba poněkud poopravit, protože „Most do země Terabithia“ má se obvyklou podobou dětských fantasy snímků společného jen málo. Nabízí totiž mnohem víc, než jen efektní a trikově náročnou tradiční pohádkovou podívanou. Kromě brány do fantastického světa otevírá dětskému divákovi i bránu do světa skutečného – světa, před kterým sice všichni občas unikáme do nějaké příjemnější či zábavnější alternativy, v němž však téměř vždy zažíváme ta největší dobrodružství. Největší proto, že se dějí doopravdy.

Hlavními hrdiny jsou dvanáctiletý Josh a jeho stejně stará kamarádka Leslie. Oba se nějakým způsobem vymykají z řady svých vrstevníků a tak není divu, že jim jejich „odlišnost“, danou zejména intenzivně rozvinutou představivostí a vnímavostí, dávají jejich spolužáci patřičně najevo. Pochopitelně spíše v tom negativním slova smyslu. Jejich dny jsou vlastně rozděleny na dvě poloviny – tu první si odtrpí ve škole a po ní se vydávají do blízkého lesa, kde jim jejich bujná fantazie vytváří úžasnou zemi jménem Terabithia, v níž jsou neomezenými vládci a ochránci jejích neviditelných obyvatel. Díky přátelství s éterickou Leslie se Josh dostává ze své ulity a znovuobjevuje vlastní hodnotu a výjimečnost. A právě v té chvíli, kdy je nejšťastnější, nastává čas, aby nastoupil cestu, která sice vede zpět do reálného světa a bude ho stát hodně sil jí projít, díky ní však získá sílu se vyrovnat se skutečností a najít cestu zpátky ke svým blízkým.

„Most do země Terabithia“ je jakousi mnohem sofistikovanější alternativou snímků, jako jsou Letopisy Narnie. Terabithia existuje výhradně v mysli obou dětských hrdinů a oni jsou také těmi, kdo ji aktivně vytváří a obohacuje. Strašidelné bytosti, které je ohrožují, mají podobu jejich skutečných spolužáků. Ačkoliv se téměř polovina snímku odehrává ve světě fantazie, děj vlastně nikdy neopouští realitu.Více než o klasickou formu dobrodružné fantasy se jedná o dramatický příběh o dospívání ve skutečném světě a boji o zachování citlivosti a schopnosti snít navzdory ztrátám, které nejdou vrátit zpět. „Terabithia“ dětem nelže a v dospělých neživí iluzi o nutnosti domněle chránit svoje potomky tím, že je s pomocí nejrůznějších pohádkových opiátů budeme udržovat daleko od našeho světa, v němž je sice bolest a smrt reálná, stejně je v něm však reálná rodičovská láska a upřímné přátelství. Dvanáct let je věk, v němž všechny klamy a iluze tak jako tak začnou brát za své. To je přirozený vývoj, který nemůže nikdo zastavit a děti budou na všechny ty náročné změny připraveny rozhodně lépe, jestliže jim dovolíme, samozřejmě adekvátně ohleduplnou, nicméně upřímnou formou nahlédnout život i z jeho odvrácené stránky. Možná že to pro jejich vědomí, oblepené barvotiskem většiny současných rodinných snímků bude zkušenost poněkud drastická a možná nepřinese „Most do země Terabithia“ producentům finanční zisk takový, jaký si představovali, zcela jistě ale přinese zisk divákům, zejména dětským. Je totiž schopen zprostředkovat jim skutečný život a jeho strasti i důležitost vůle nepřežívat v něm jen jako pasivní konzument. Zároveň jim však dává naději, že pokud dokáží udržet navzdory těžkostem svoji mysl otevřenou, zůstanou jim otevřeny i brány šťastné země. To vše z něj činí zcela jistě jeden z nejpovedenějších rodinných snímků poslední doby.

Zdroj fotografií: www.spi-film.cz