Tajemné jevy zámku Kosova Hora a okolí

Kosova Hora se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Dominantou obce je zámek, který byl založen na místě tvrze ze 14. století. Vybudovat ji měl rod pánů z Landštejna. Na tvrzi se vystřídalo mnoho majitelů. Významným majitelem zámku byl Albrecht z Valdštejna, který ho získal  jako konfiskát po stavovském povstání a brzy ho prodal Sezimovi z Vrtby.

foto: Petr Matura

Roku 1635 poškodila zámek švédská vojska a ten opět rychle střídal majitele. Posledním z nich byl rod Mladotů ze Solopysk, kteří zámek získali začátkem 19. století. Zajímavostí je, že jeden z předků rodu Mladotů byl Ferdinand Antonín Mladota, který studoval chemii, ale především alchymii. Ve svém domě na pražském Karlově náměstí, který koupil roku 1724, prováděl pokusy, které děsily široké okolí. V současné době je zámek v soukromém vlastnictví, ale je naděje, že v budoucnu bude částečně zpřístupněn veřejnosti. Na zámku každého upoutají obnovená sgrafita a částečně se prý dochovala také původní sklepení tvrze.

Kosova Hora i její okolí je přímo rájem pro milovníky tajemna a badatele. Na zámku má údajně strašit duch šlechtice Václava Vojtěcha Karvinského, rytíře z Karviné, který byl prý zlým člověkem a tyranem. Zjevovat se začal již brzy po své smrti a jeho manželka se raději ze zámku odstěhovala. Kolem jedenácté hodiny zde mělo docházet k přesouvání nábytku, a to zejména v jednom pokoji a na chodbě. Na úmrtním loži se zjevoval nebožtík jako kostlivec a navíc docházelo i k hromadné iluzi, kdy se přítomným lidem zdálo, jako kdyby se bořily zdi. Tyto jevy tady byly časté až do přestavby.

Také další pověst popisuje podobné příhody v pokoji pro služku, kde též docházelo ke klasickým projevům řádění ducha. Zaznamenána zde byla kupříkladu rozestlaná postel, ve které však nikdo nespal, a dále i povalený nábytek. Zjevení bylo vídáno na koni na cimbuří, nad panskými stájemi a také na vršku v Kolihovém lese. Je tedy pravděpodobné, že Karvinský dodnes nenašel klid.

Další zajímavostí je, že podle pověstí má na tento vrch vést podzemní chodba a další prý směřuje do místního kostela. Kdesi v těchto chodbách by měl být ukrytý poklad Diviše Černína, který po bitvě na Bílé hoře přišel o majetek. Také na místním hřbitově strašilo, a to konkrétně v barokní márnici, kde se opět měl zjevovat duch rytíře Václava Karvinského z Karviné.

Nemáme – li ještě místních paranormálních jevů dost, můžeme navštívit již zmíněný vrch v  Kolihovém lese. Nachází se tam žulový balvan s prohlubněmi, zvaný Soudný kámen. Podle dávných legend sloužil jako místo pohanských obřadů a soudů. Skalka je tvořená žulou a na jejím vrcholu najdete kruhovou misku. Místní vyprávění si všímá i zvláštních rýh na kameni, které vykládá jako otisky čertova kopyta. O kámen se zajímali rovněž i nacisté, posedlí okultismem. Výsledky jejich bádání však nejsou známy. Na konci války však kámen z neznámých důvodů odstřelili. Podle jedné z pověstí má mít prý kámen důležitou úlohu, až nastanou poslední dny světa, kdy mají Zemi ovládnout čtyři jezdci apokalypsy, aby čtvrtinu Země vyhubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.

K podivným jevům dochází i jinde v okolí Kosovy Hory. Například jedna paní v roce 1978 vypravovala, že už jako malé děvčátko viděla "Bílou paní". Jednou ji matka poslala z obce  Dřevniště pro kvasnice do Kosovy Hory. Protože už se připozdívalo, slíbila, že dceři přijde naproti. Když se potom dívka vracela domů, spatřila, jak proti ní po cestě jde nějaká žena v bílém. Pomyslela si, že to je maminka, a zavolala na ni. Hned poté však bílá osoba zmizela...

V obci též sídlila početná židovská komunita. Vzpomínkou na ni je synagoga z roku 1740 a také opuštěný židovský hřbitov s náhrobními kameny až z 16. století. Najdeme zde i náhrobky rabínů. Za druhé světové války byli židé odvezeni do koncentračních táborů. A v místním domku v Kosově Hoře měl být ukryt majetek jedné z židovských rodin, která jej tam ukryla před odsunem do Terezína.

napsal Petr Matura

zdroje: wikipedia.org, hrady.cz, kpufo.cz, kudyznudy.cz, kniha Karel Bláha: Přehled hradních a zámecckých strašidel aj.