Jan Žižka z Trocnova: Slavné artefakty a legenda o bubnu z jeho kůže

Jan Žižka z Trocnova, slavný husitský vojevůdce, je dodnes uctíván jako jeden z nejvýznamnějších vojenských velitelů v české historii. Jeho osobnost je obestřena celou řadou legend, které se týkají nejen jeho samotného, ale i zbraní a dalších předmětů, které jsou s ním spojovány. Mezi ty nejznámější patří Žižkův meč, palcát a buben, z nichž každý představuje významný symbol jeho neústupnosti a vojenské geniality.

Zajímavá pověst se váže k návštěvě českého krále Ferdinanda I. Habsburského v husitské Čáslavi. Ferdinand, oddaný katolík, který vládl teprve rok, musel v roce 1527 navštívit toto město, významné pro husitské hnutí. Jeho návštěva vyvrcholila v místním kostele, kde se prý král ocitl tváří v tvář náhrobku s podobiznou Jana Žižky a symbolem kalicha. Když se Ferdinand dozvěděl, že tento náhrobek patří slavnému husitskému vojevůdci, rozzuřil se a s opovržením před náhrobkem odplivl. V tu chvíli se ozval poryv větru, jenž rozhoupal palcát zavěšený nad náhrobkem. Tento palcát se uvolnil a s hřmotem dopadl na podlahu těsně vedle krále, což Ferdinanda natolik vyděsilo, že kostel urychleně opustil…

Žižkův palcát, symbol jeho vojenské síly a vůdcovství, má také svůj vlastní příběh. Během dlouhých staletí byl uchováván v klášteře Plasy, kde ho opat Celestin Werner považoval za symbol odolnosti a statečnosti během husitských válek. Po uzavření kláštera v roce 1785 byl palcát přemístěn do kabinetu kuriozit na zámku Kynžvart. Zde se stal součástí sbírek knížete Metternicha. Po mnoha letech, v roce 2017, se Žižkův palcát vrátil zpět do kláštera díky zapůjčení ze zámku Kynžvart. O jeho pravosti však existují pochybnosti.

Dalším významným artefaktem je Žižkův meč, který byl podle některých historiků odvezen švédskými vojsky během třicetileté války z rudolfinských sbírek. O jeho autenticitě se mezi odborníky vedou diskuze, ale i přes tuto nejistotu je meč významnou historickou památkou a součástí výstav zaměřených na husitské dědictví. Příběhy všech těchto předmětů ukazují, jak hluboce zakořeněný je odkaz Jana Žižky v české historii i kultuře, a nadále fascinují širokou veřejnost.

Jednou z nejbizarnějších legend spojených s Janem Žižkou je pověst o jeho bubnu. Podle této pověsti si Žižka přál, aby po smrti byla z jeho kůže vyrobena blána na vojenský buben. Věřil, že zvuk tohoto bubnu bude natolik strašidelný, že vyděsí nepřátele husitů a přiměje je k útěku. Tato legenda se stala oblíbenou především v období třicetileté války, kdy byl buben údajně uchováván v pevnosti na Zámecké hoře v Kladsku. Když Kladsko dobyla pruská vojska v roce 1743, stal se buben válečnou kořistí a byl odeslán do Berlína jako dar pro pruského krále Fridricha II.

Fridrich II. o bubnu slyšel mnoho pověstí a přál si vlastnit tuto magickou relikvii, jež údajně měla husitské armádě přinést vítězství. Přestože pozdější vědecké zkoumání prokázalo, že buben nebyl vyroben z lidské kůže a pochází až z druhé poloviny 16. století, příběhy o jeho tajuplných schopnostech přetrvávají. Buben se stal symbolem odvahy a strategie husitských vojsk, kdy dokázali využít jakéhokoliv prostředku k zastrašení nepřítele.

Na rozdíl od Žižkova meče a palcátu se o bubnu zachovalo méně historických záznamů. Přesto se legenda o Žižkově bubnu dochovala jako součást kulturního dědictví, připomínající sílu ducha, kterou Jan Žižka v boji ztělesňoval. Jeho památky – ať už reálné, či legendární – ukazují, jak hluboko zasáhl do českých dějin a jak Žižkův odkaz i po řadě století nadále rezonuje.

Artefakty spojené s osobností Jana Žižky jsou také v Čáslavi, v Žižkově síni, jež se nachází v prvním patře pozdně barokní radnice. Najdeme zde tělesné ostatky Jana Žižky z Trocnova, uložené ve veliké krychlové, z bronzu a skla zhotovené vitríně, stojící na mohutném dubovém podstavci, zdobeném vyřezávanými znaky slavného válečníka.

Na stěně proti dveřím je k vidění takzvaná „Žižkova košile“ (kroužkované brnění z 15. století), Pozoruhodný je též obraz Žižkova náhrobku, který býval ve zdejším kostele do roku 1623, kdy byl na rozkaz kutnohorského mincmistra Viléma z Vřesovic zničen. Zajímavostí je též tzv. „Žižkův cep“, který byl původně pod tímto názvem uschován u zdejšího ševcovského cechu, či husitský biják.

napsal Petr Matura

Zdroje: infocaslav.cz, letoulky.cz, blesk.cz, enigmaplus.cz, cs.wikipedia.org