V krajině západního Podkrkonoší, mezi Dvorem Králové a Novou Pakou najdeme městečko Pecka, kterému vévodí zřícenina stejnojmenného hradu. První písemné záznamy o Pecce jsou z roku 1322, kdy hrad vlastnil Budivoj z Pecky. Pověsti však kladou vznik hradu někdy do 11. století. Lze tedy předpokládat, že na místě gotického hradu stávala kdysi tvrz.
Asi nejznámějším majitelem hradu byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který hrad v prvních desetiletích 17. století přebudoval na renesanční zámek. Kryštof Harant si Pecku velice oblíbil, ale ve šťastných chvílích svého pobytu asi netušil, že právě odsud povede jeho cesta na popraviště...
Začátkem března 1621 dorazil na Pecku oddíl vojáků vedený hejtmanem Petrem Mostem, který měl za úkol Kryštofa Haranta zatknout a dopravit do Prahy. S touto smutnou událostí se pojí pověst, podle které při odjezdu vítr odfoukl Kryštofovi Harantovi klobouk. Na reakci vyděšené manželky prý měl hradní pán odtušit, že ,,brzy za kloboukem odletí i hlava“. Bohužel se tato tragická předpověď potvrdila a Kryštof Harant byl dne 21. června 1621 popraven jako jeden ze sedmadvaceti českých pánů v Praze na Staroměstském náměstí v rámci odplaty za bitvu na Bílé hoře.
hrad Pecka: foto Petr Matura
Jeho žena Anna Salomena se brzy provdala za pana Černína, bývalého přítele Kryštofa Haranta. Děti se marně pokoušela převychovat na katolickou víru. Nejvíce na Kryštofa Haranta vzpomínala malá Harantova dcerka, která denně stávala u okna a myslela na otce, který jí velice chyběl. Jednoho dne měla živý sen, kdy si jí zdálo, že ji kdosi volá. Vstala tedy a v otevřeném okně viděla bledou postavu, která se na ni usmívala. Jednalo se o jejího otce. Chtěla ho obejmout a náhle se zřítila z okna, kde našla svoji smrt.
Jak ale ve skutečnosti k neštěstí došlo, přesně nevíme. Mohlo se opravdu jednat o vidinu ducha otce, ale také o sebevraždu nebo pouhou nešťastnou náhodu... Zvláštní je však skutečnost, že na hradě došlo hned k několika smrtelným pádům. Poslední se odehrál teprve před několika lety, kdy zde mladá žena spadla z vysoké zdi.
S Kryštofem Harantem je spojena další záhada. Po požáru hradu v roce 1830 byl nalezen ve sklepení hradu podivný medailon. V kulatém plechu je vyraženo několik zřejmě egyptských motivů. Téměř jistě patřil právě Harantovi, který si jej zřejmě přivezl ze svých dobrodružných výprav. Význam a účel medailonu prý dodnes není znám.
Pod hradem se prý také nachází rozlehlé podzemí, které dodnes nebylo důkladně prozkoumáno. Jedna z chodeb má vést i ke kostelu sv. Ondřeje na náměstí. Právě v tomto kostele měl proběhnout výzkum hrobky. Tým badatelů chtěl zjistit, zda v rodinné hrobce není pohřbena ztracená hlava Kryštofa Haranta. Bohužel tehdy církev nedovolila hrobku otevřít a záznam pořízený sondou byl nedostatečný.
hrad Pecka: foto Petr Matura
Jako každý hrad má i Pecka svůj poklad. Ten má být ukryt ve věži. Na příkaz hradní paní ho měl do zdi věže zazdít zedník, který byl posléze zavražděn, aby nemohl prozradit místo uložení. Sama majitelka pokladu prý zahynula pádem z této věže.
Zapomenout nemůžeme ani na záhadnou studnu, hlubokou 56 metrů, která nikdy nebyla prozkoumána. Právě z této studny měla kromě zmíněné chodby do kostela sv. Ondřeje vést také odbočka s dalším pokladem. Má jím být několik zlatých apoštolů.
Dalšími hradními zjeveními mají být černý pes nebo duch purkmistra. Jisté je, že hrad působí magicky a tajuplně až do dnešních dnů. Podle vyprávění jednoho z bývalých kastelánů zde často bývalo slyšet kroky v zamčených místnostech a byla zde prý i za bílého dne během prohlídky hradu viděna jakási průhledná postava...
Hrad je otevřen do konce řijna, pak až opět od dubna.
napsal Petr Matura
zdroj: hradpecka.cz
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)